Kam Se Dožijem Songtext
von Mňága a Žďorp

Přežil jsme v samotě,
Kterou jsem si nakonec zamiloval,
Jako si nakonec vězeň oblíbí vězeňský dvůr.
Jako mukl, který ví,
že ať se prohrabe kamkoliv,
Vždycky narazí na mříže.

A nebylo, kam se hnát.
Zbývalo jen do smrti si ho honit
A tlachat o svobodě
S jinejma troskama v hospodě.
Ožrat se, porvat se,
Pak se jít projít k večeru
A řvát: "Proč se na to, kurva, nevyseru?"

Ale situaci nakonec vždycky zachránili děti
A mohlo tak dál pokračovat
šíření dědičné sněti,
Neboť jejich jedinými skutečnými katy
Jsme nakonec my,
Homo sapiens, čili člověk pitomý.


Proto jsem jezdil v noci bez světel,
Po šesti tequilách a pěti jointech,
V protisměru a pozoroval stíny stromů pod kopcem, ozářené jen měsícem,
A obrysy domů v půlnočním pološeru.
Tak na to už dneska fakt seru.

Ref: Kam se dožijem? Kdoví, kam se dožijem?
Kdoví? Když už jsme se dožili až sem?
A co je osudem? Kdoví, co je osudem?
Jen až tu nebudem, budem znát, co bylo naším osudem.

Dny, měsíce a roky černou tužkou
Na černý papír psal jsem ti zprávy
A dával je do mrtvý schránky
Pro všechny případy,
Všechny svý nápady,
Kdyby jsi náhodou přeci jen někde existovala.

A pak si jednou v noci vedle mě stála.
Z minulosti se minulost stala.
Z přítomnosti budoucnost,
Po celé necelé půlvteřině.
Znovu jsem se narodil.
A konečně i mně bylo jasný,
Co znamená hláška: "I cesta může bejt cíl."


A kašlu na lidi, co si myslí,
že mi budou přidělovat kyslík.
A jen zírám,
Jak se z jasné pravdy stává pravda
Tak ňák vedlejší.
A odmítám si vybrat – chceš bejt blbej
A nebo blbější?

Ale né. Chci bejt s tebou,
Klidně věčně na útěku,
Než jako ovce čekat na sekeru,
Ale to je jasný, na to už fakt seru.
A myslím, že už je čas.
Tak hodně štěstí všem,
Ať už jste kdekoliv,
Svobodným i vězněným.
A bachaře ať vezme ďas.

Ref: Kam se dožijem? Kdoví, kam se dožijem?
Kdoví? Když už jsme se dožili až sem?
A co je osudem? Kdoví, co je osudem?
Jen až tu nebudem, budem znát, co bylo naším osudem.