Víájpí Songtext
von Lucie Bílá

Docent Sentiment a hrabě Cynik
A Já jsem jak oblázek na dně vodopádu
Co nemůže říct: no tak já jdu jinam
Voda ho pořád, pořád omílá
A mít vůli, dávno bych tu nebyla
Ten kámen nemůže jít do penze
čeká ho třeba jiná dimenze

A jestli slza úsměv smočí
Ve vodě se jen pootočí
A nastaví svou hrubší stranu
Mít tu moc, tak tu nezůstanu

Můj smutek není žádnej víájpí
Můj průšvih není žádná celebrita
Jsou to dva starý pacholci
A rudej koberec je zrovna neuvítá

Na na na...


A moje pochybnosti v uválenejch šatech
Postávaj tiše, kouřej v oprejskanejch vratech
Když už je ponor vážně přes čáru
Můžu si vylepšovat profil v bulváru

Na věky říkat jenom to co se sluší
A skončit jak balvan s obroušenou duší

A jestli slza úsměv smočí
Ve vodě se jen pootočí
A nastaví svou hrubší stranu
Mít tu moc, tak tu nezůstanu

Na na na...

Na věky říkat jenom to co se sluší
A skončit jak balvan s obroušenou duší

A jestli slza úsměv smočí
Ve vodě se jen pootočí
A nastaví svou hrubší stranu
Mít tu moc, tak tu nezůstanu